Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27 28 29 30 1 2 3
4 5 6 7 8
Záměr obce na prodej, směnu a koupi pozemků v k.ú. Borotín u Boskovic
9 10
11
Oznámení o zveřejnění dokumentů Svazku obcí Malá Haná
12 13
Rozpočtové opatření č. 7/2021 Obec Borotín
Rozpočtové opatření č. 8/2021 Obec Borotín
14 15 16 17
18 19
Zasedání zastupitelstva obce Borotín dne 27.10.2021
20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Počasí

Pátek Oblačno až zataženo s občasným deštěm 8/4 °C
Sobota Zataženo 7/4 °C
Neděle Skoro jasno 8/2 °C
Pondělí Zataženo 8/2 °C

Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Tajemna naší obce > Základy triangulační věže

Základy triangulační věže

Roku 1936 byla nad Borotínem vystavěna dřevěná měřická neboli triangulační věž, vysoká cca 25 metrů, jež patřila do tzv. Jednotné trigonometrické sítě katastrální, vybudované v Československu v meziválečném období. Ve 30. letech vznikly v nejbližším okolí další podobné věže také u Svárova a na Kořenci.

Triangulační věže byly budovány k vytváření trigonometrické sítě, která sloužila jako geometrický základ mapování. Při triangulačních pracích se musely teodolitem měřit úhly mezi jednotlivými triangulačními body a k tomu byla nutná vzájemná viditelnost mezi nimi. Překážky v podobě členitého a zalesněného terénu pak byly překonávány výstavbou dřevěných triangulačních věží do výše zhruba 30 metrů pro stanoviště teodolitu. Trigonometrická síť I. řádu a s tím spojená výstavba triangulačních věží u nás začala probíhat již v letech 1920–1927 (roku 1927 bylo na území Československa 268 těchto věží) a její další zhušťování probíhalo až do roku 1936. Současně se od roku 1927 začalo s budováním trigonometrických sítí II. až V. řádu, které skončilo roku 1958.

Místní lidé borotínskou triangulační věž využívali jako rozhlednu, protože z ní byl krásný výhled na velkou část Malé Hané. Ačkoliv musela být později kvůli chatrné dřevěné konstrukci stržena, dodnes na ni upomínají kamenné základy a hranatý mezník s letopočtem 1936. Lokalitě se dodnes říká Na rozhledně.

Vladislav Šťastný (1928–2014), syn někdejšího ředitele místní školy, na věž vzpomínal takto: „V 30. letech probíhala v našem kraji revize trigonometrického systému pro potřeby přesného mapování. V té době byla vystavěna celá řada dřevěných věží s jednoduchou konstrukcí a příkrými dřevěnými žebříky. Jedna z nejvyšších stála na kopci přímo nad vesnicí. Všichni větší kluci si posilovali sebevědomí tím, že dokázali vylézt až do nejhořejšího patra.“

Autor textu: Michal Schuster

Základy triangulační věže
Věž